C Dmi Dmi# G6 C

1. Tak, jako jazyk stále naráží na vylomený zub,

Dmi Dmi# G6 C

tak se vracím k svýmu nádraží, abych šel zas dál,

Dmi G7 Ami Cdim

přede mnou stíny se plouží a nad krajinou krouží

Dmi Dmi# G6 C

podivnej pták, pták nebo mrak.

C Dmi G6 C

R: Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa,

Dmi G6 C

vzít do dlaně dálku zase jednou zkus,

Dmi G6 C

telegrafní dráty hrajou ti už léta

Dmi Dmi# G6 Dmi# Dmi C

to nekonečně dlouhý monotónní blues,

C Dmi Dmi# G6 Dmi# Dmi C

je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích.

2. Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj'

co si radši počkaj' až se stmí a pak šlapou dál

po kolejích táhnou bosí a na špagátě nosí

celej svůj dům, deku a rum.

R: Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa,

vzít do dlaně dálku zase jednou zkus,

telegrafní dráty hrajou ti už léta

to nekonečně dlouhý monotónní blues,

je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích.

nohama stíráš rosu na kolejích.