D A

Nejen z piva jsem nebetyčně hloupej,

Hmi G

a nekoukám moc do zrcadla, když si holím tvář.

D A

Ranní tupej obličej, na rozum tolik skoupej,

Hmi G

postrádá totiž myslitelů zář.

Civím do zrcadla a nikdo netuší, a nikdo netuší, a nikdo netuší.

Když máchám žiletkou, srdce se mi rozbuší, a proč si zpívám tenhle refrén.

D A Hmi G

Moje zrcadlo má stíny na duši, a nikdo netuší, a nikdo netuší,

D A

že v noci píšu hořčicím na víčko ...

Hmi G (D A Hmi G / D A Hmi A)

Trochu jsem zhloupnul, ale jen maličko.

Kvůli ženskejm jsem několikrát šílel,

a chtěl ze světa odejít na nekonečnej výlet,

s hlínou pod hlavou neznat návratu,

než jsem prokouk žití podstatu.

Radši koukám do zrcadla, a nikdo netuší, a nikdo netuší, a nikdo netuší.

Když máchám žiletkou, srdce se mi rozbuší, rozhodně si s ní nepodříznu žíly.

Moje zrcadlo má stíny na duši ...

D A

Svět není nikdy černej, ani bílej,

Hmi G

jen někdy nechává stíny na duši.

Všichni se ženou za pochybeným cílem,

pochybenou cestou, do poslední míle.

Radši koukám do zrcadla, a nikdo netuší, a nikdo netuší, a nikdo netuší.

Když máchám žiletkou, srdce se mi rozbuší.

Do smrti si budu zpívat tenhle refrén !