< Zpět

C C7 F C

1. Do tváře čas mi hlubokou brázdu samotou vyrejval,

G F

tělo je rozeschlej prám, když pluješ stále jen sám,

G C

co je ti platný, že jsi kapitán.

C C7 F C

2. Do zrzavejch strun svýho banja dávno jsem nezahrál,

G F

že jsem byl stále jen sam, v srdci mám nejeden šrám,

G C

život je tvrdej, i když jsi kapitán.

C7 F G C Ami

R: A tak vždy zůstaneš sám, nikdo ti nepoví,

F G C

jak máš žít, abys byl milován,

C7 F G C Ami

a tak vždy zůstaneš sám, a koláč medový

F G C

za tebe sní kapitán Korkorán.

C C7 F

3. Na tváři mech mám z dalekejch cest tam do hor a údolí,

G F

z košile mám jenom cár, ze smečky zbylo psů pár,

G C

co bude dál, mi nikdo nepoví.

C C7 F

4. V kapse mám prach vodřenej z mincí, který jsem prodělal,

G F

já jenom samotu znám, tak, sakra, co dělat mám,

G C

abych měl jednou na pořádnej flám.

R: