Emi Hmi

1. Mám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu končí,

Ami Hmi Emi

chvíle, co patřej' jen těm, co neusínaj',

toulavejm bláznům, když právě s jarem se loučí

a za dobrý slovo ti srdce svý na dlani daj'.

2. Mám rád ty chvíle, kdy holkám ve vočích svítí

slunce, když do korun stromů začlo se drát,

stejně jak v kapičkách rosy na pavoučích sítích,

to najednou chce se mi brečet a zároveň smát.

A Emi

R: Ty rána s vůní borový smůly

měly by zůstat navždycky v nás,

C Hmi

ty rána s vůní sekaný trávy

C Hmi Emi

a ohně, co právě pomalu zhas'.

3. Mám rád ty chvíle, kdy kluci v duchu si říkaj',

jak je to nádherný, léto před sebou mít,

spolu si přejou, ať moc rychle dny neutíkaj'

a trápení jsou někde v dálce, a kolem je klid.

4.=1., R: